Českému publiku netřeba lesní klan Korpiklaani dlouze představovat. Chlapci u nás koncertují poměrně často a mají zde stabilní fanouškovskou základnu. Jejich energická hudba dokáže rozpálit celé zástupy milovníků folk metalu. S vědomím, že parta vydává nové album, jsme nezaháleli a oslovili kapelu k rozhovoru. Basák Jarkko Aaltonen mi volá přesně na čas a je velmi dobře připravený. Je to profesionál, ale nesnaží se být zbytečně příliš vážný. Nejednou se zasmějeme. Přestože nás dělí slušná řádka let, mám pocit, jako kdybych si povídal s kamarádem u piva.

1) Sedmého září vychází vaše nové album Kulkija. Jedná se už o desáté album v řadě, jaké z toho máš pocity?

Mám z něho upřímně velkou radost. Od posledního alba Noita jsme se snažili o určité změny, jak po stránce hudební, tak po stránce produkční. Chtěli jsme, aby z desky byla cítit jistá přirozenost, čistota, abych tak řekl. Jakýsi návrat ke kořenům, návrat k přírodě. Nahrávání jednotlivých nástrojů nebylo pak následně příliš upravováno ve studiu jako v minulých případech. Instrumentálně je album vyváženější, jelikož jsme se nezaměřovali pouze na rockovou složku v hudbě, a šlo to skvěle, skutečně tak jako přirozeně (smích). Myslím si, že se nám povedlo udělat vše tak, jak jsme si přáli.

2) Název Kulkija znamená v překladu poutník, že? Kdybys měl popsat příběh, který tato deska vypráví, o čem bude?

Jo, přesně tak. Album vlastně nevypráví příběh v tom pravém slova smyslu, čímž mám na mysli, že jednotlivé písně nejsou jako kapitoly v knize, nenavazují na sebe a dají se chápat zcela jednotlivě. Ovšem téma jako takové je o toulání se přírodou. Deska mluví o tom, jaké to je a co to obnáší být poutníkem, který se toulá krajinou. S tím jdou ruku v ruce i emoce. Touha po domově, stesk po domově, ale zároveň radost a jisté souznění s přírodou. To téma je vlastně i takovým návratem ke starým romantickým příběhům o dalekých cestách a přírodě obecně, ovšem v podání moderní metalové kapely. Vlastně i my jsme takoví poutníci, když vyrážíme na turné (smích). Takže tento koncept je další z mnoha prvků, které desku odlišují od předchozích počinů, které obsahovaly, řekněme, i ta notoricky známá chlastací témata, ale i témata starých legend a pověstí.

3) Jaký byl pro tebe proces nahrávání alba? Bylo to pro tebe náročnější než předchozí díla? Nebo to šlo naopak lépe?

Ve skutečnosti to šlo naprosto báječně. Jak už jsem zmínil, došlo k určitým změnám, a nejen tedy po hudební stránce, ale rovněž i v oblasti produkce. Navázali jsme kontakt s chlapíkem jménem Janne Saksa. Spolupráce s ním byla skvělá. Měl na celou věc velice podobné názory jako my, a tak jsme si už od začátku ve všem skvěle rozuměli. Ten dlouhý čas strávený ve studiu byl opravdu moc fajn. Teď nevím přesně, jak dlouho to trvalo, v průběhu nahrávání došlo k několika menším pauzám, protože jsme měli smluvené koncerty, ale nebylo to na závadu. Chci tím říct, že celý ten proces byl velice pohodový, a za to jsem moc rád.

4) To naprosto chápu. Mluvili jsme o změnách, které s sebou Kulkija přináší. Faktem je, že album má ještě jedno prvenství, a tím je jeho šíře. Se svými čtrnácti songy se jedná o vaši dosud nejdelší desku. Zmiňme například píseň Kallon malja, která má délku deset minut. Byl to záměr odlišit Kulkiju od ostatních alb i tímto způsobem?

Ono je to vlastně prosté. Měli jsme hodně materiálu. Plno dobrých songů, které dávaly smysl jako celek. Přišlo nám líto tento celek nějakým způsobem dělit. Samozřejmě vzniklo dilema, jako u většiny kapel, které dávají dohromady desku. Musíš počítat s určitým časovým limitem. Nakonec k několika malým úpravám sice došlo, ale těch téměř sedmdesát dva minut, které deska má, jsou podle mého názoru plny skvělých melodií a rozhodně se posluchač nebude nudit. Takže abych ti odpověděl, dá se říci, že to celé přišlo přirozeně. Ještě bych dodal, že album bude dostupné kromě klasického CD nosiče taky jako LP.

5) Když se v tomto ohledu podíváme na samý začátek, můžeš nám osvětlit, jak deska vznikla? Kdo přišel s tímto nápadem a jak se vše dalo do pohybu?

Stejně tak jako všechna předchozí, tak i album Kulkija napsal náš zpěvák Jonne. U něho to vždy začíná a pak se bavíme o dalších krocích. V tomto případě svými nápady hodně přispěl Sami, náš akordeonista, a na dvou písních se při psaní podílel také houslista Tuomas. Když ti budu povídat o procesu nahrávání, tak faktem je, že nahráváme ve většině případech každý sám z domova a následné nápady pak dáváme dohromady ve studiu. Takže všichni máme dostatek prostoru pro své vlastní vyjádření a každý může s něčím přijít.

6) Vypravme se teď ze s tudia na turné. Ve stejný den, kdy Kulkija vychází, tedy 7. září, vyrážíte na velké turné v Rusku, Kanadě a USA. Jak se na cestu těšíš?

Nejedná se o jedno turné, ale o dvě. Nejprve začínáme koncertovat v Rusku a po přibližně měsíční pauze se vydáme na západ po USA a Kanadě. Toho 7. září začínáme koncertem v St. Petersburgu a končíme 22. září ve Vladivostoku. V Rusku jsme před pár lety hráli. Byla to skvělá zkušenost. Zbyl taky čas na odpočinek, takže jsme měli možnost navštívit různá místa. Lidé byli velice milí a koncerty jsme si spolu s fanoušky moc užili, a tak doufám, že letos to bude stejně super jako před lety (smích). Takže ano, těším se, a to velice.

7) Být na turné musí být rozhodně skvělé a člověk si s sebou přiveze plno zážitků, přesto to někdy může být vyčerpávající. Máš nějaké své zvyky? Nebo rituály, jak se udržet v dobré kondici?

Na každém turné nás uvidíš v dobré kondici (smích). Ne ne, myslím to tak, že na cestách je důležitá dobrá nálada a s tím mi pomáhají ostatní členové kapely. Hodně lidí si myslí, že během turné dost paříme a dost toho vypijeme, ale skutečnost bývá taková, že většinou v poklidu sedíme v backstagi a snažíme se relaxovat, takže kromě dobré nálady je důležitý i odpočinek a zatím to takhle jde skvěle.

8) Máš také nějaké zajímavé zážitky z turné?

No jo, je jich plno (smích). Když jsi na cestách, vždy tě něco potká. A nejen nás, ale i členy týmu a bedňáky a někdy to bývají fakt vtipné příhody. Kolikrát když se vracíme domů a já to někomu vyprávím, tak se válí smíchy. Neřeknu, oč konkrétně jde, ale obecně vzato zajímavé zážitky máme (smích).

9) Dobře. Pojďme tedy z turné zpět domů. Jak rád trávíš svůj volný čas?

Volného času moc nemám, ale když už se poštěstí, tak si někam vyjedu na motorce nebo poslouchám hudbu a čtu knihy.

10) Paráda, to zní skvěle. Když se ještě na moment vrátíme k desce Kulkija, který song máš z nového alba nejraději?

To je pro mě těžké říci, protože na desce je plno skvělých songů a nedokázal bych vybrat jeden jediný, který mám nejraději, ale když zapřemýšlím, tak obecně vzato mám moc rád song, který jsme vypustili ven jako první. Jedná se o lyric video a je jím Kotikonnut. Netvrdím, že je z desky nejlepší, ale líbí se mi. Jedná se zároveň o song, na kterém se hodně podílel Sami.

11) A má poslední otázka na závěr. Co bys vzkázal fanouškům v České republice?

Musím říct, že mě nic nenapadá (smích). V České republice koncertujeme často a velice rádi. Lidé u vás nás dobře znají. Každý český fanoušek určitě ví, jak se nám u vás líbí a užíváme si s vámi plno skvělých koncertů, zmínil bych například Masters of Rock. Atmosféra je vždy úžasná, fans jsou naprosto skvělí a jako takové poděkování jsme vydali DVD Live Masters Of Rock 2017 i na Blue-ray. Takže snad bych jen řekl, že si vážíme vaší podpory a děkujeme za přízeň!

Odkazy:

http://korpiklaani.com/

https://www.facebook.com/korpiklaani/?ref=br_rs

Zdroj fotografií:

Nuclear Blast

 

 

O autorovi

Související příspěvky

[fbcomments]

Pokračováním v procházení tohoto webu souhlasíte s používání cookies. více informací

Náš web (stejně jako téměř všechny ostatní) využívá k různým funkcím cookies. Díky nim děláme web lepší. Pokud máte ve svém prohlížeči cookies zapnuté a budete pokračovat v prohlížení Orbis Metallum, tak s tímto faktem souhlasíte.

Zavřít