V pátek 28. října 2011 se v brněnském Favále uskutečnily koncerty hned 5 formací v rámci akce nazvané Samhainfest. Tyto kapely se pak o den později představily rovněž fanouškům v Praze. Všichni zúčastnění tak měli možnost zhlédnout 2 české kapely, symfonické metalisty Clawed Forehead a folk metalová Cruadalach, ze zahraničí pak italské folk/death metalisty Krampus a polské progressive folk metalisty Percival Schuttenbach, kteří zároveň představili i svůj čistě folkový projekt Percival. Začátek akce byl stanoven na 19:00 hod. a myslím si, že byl celkem i dodržen, když si připočteme nějaký ten čas na přichystání, nic se dlouho neprotahovalo.
Jako první na pódiu vystoupili Poláci Percival, kteří zaujali již od pohledu. Nejen, že všichni členové byli oblečeni v lidových oděvech, ale v jejich rukou se objevovaly i atypické hudební nástroje, které na leckteré metalové akci nemáte šanci zahlédnout. Jak už jsem se zmiňovala, jednalo se o čistě folkový projekt, takže fanoušci se mohli pokochat jak líbivými zvuky vycházející např. z bubnu z kozí kůže, houslí či kemenčí (menší housle), flétny či sopilky (flétna pocházející z Ukrajiny), tak čistými i hrubými vokály třech krásných zpěvaček, které doplňoval hlas zpěváka Mikołaje. Na závěr svého vystoupení věnovali svým kamarádům z Cruadalach folkovou verzi písně „Pramen Epony,“ který mě osobně dost nadchnul.
Druhými byli brněnští metal-klasikové Clawed Forehead. Pokud bych však měla být zcela upřímná, kapela mě osobně nezaujala ani v nejmenším. Na své vystoupení měla, tuším, podobný čas jako Percival, tudíž cca. půl hodiny. Nemohu výstup této kapely dost objektivně zhodnotit, protože po dobu jejich vystoupení jsem byla mimo sál. Z doslechu jsem zaznamenala jen to, že své fanoušky si mezi zúčastněnými pochopitelně našli, ale kapela se projevila spíše tak, že nenadchla, ani neurazila.
Na řadu přišlo speciální vystoupení českých Cruadalach, kteří na pódiu pokřtili své nové album „Lead – Not Follow,“ které poté bylo mimo jiné možno zakoupit před vchodem do sálu za krásných 180 Kč. Nemýlím-li se, v rámci nového vydání této desky bylo možné zakoupit si rovněž dámské či pánské tričko s motivem novinky.
„Lead – Not Follow“ pokřtil pivem Heineken zpěvák kapely Krampus Filippo, který při křtu pronesl i několik slov. Tempo Cruadalach bylo zběsilé. Fanoušci kapelu žrali se vším všudy, zazněly jak starší songy, tak i skladby z nové desky, nechyběl ani dokonalý závěr v podobě metalové verze „Zlatovlásky.“ Všichni v sále šíleli již při prvních tónech písně.
Po celou dobu svého vystoupení působil zpěvák Radalf dost uvolněně, protože nejen, že skoro při každé skladbě měl nutkání vyplazovat na přítomné jazyk, ale na pódiu řádil jako ďas, jal se svého místa i v pogu přímo mezi fanoušky, ale dokázal společně se svými spoluhráči vytvořit neskutečně veselou a spontánní náladu, kterou jistě nejeden zúčastněný ocenil. Přestože se objevily názory, že Cruadalach umí udělat i lepší show, podle mého názoru i tento večer nebyl k zahození.
Dodala bych snad jen, že na pódiu si s kapelou zazpívala také bývalá zpěvačka skupiny Stribog, Ana, která nejen, že upoutala svým zjevem, ale její hlas krásně doplňoval skladby Cruadalach.
Ani po Cruadalach nebyl čas na odpočinek, protože na pódium nastoupili italští Krampus, kteří již od první skladby všem v sále museli připomenout světoznámé Švýcary Eluveitie. Někdo říká, že jim to připadá jako kopírování, mně se však jejich výstup velmi líbil a s výrokem, že se po Eluveitie opakují, nemohu tak úplně souhlasit. Zpěvák Filippo to rozjel v neskutečném tempu, vyřvané pasáže střídal čistým vokálem, sál mu zobal z ruky, tancovalo se, zpívalo, lidé se chytali a skandovali. S kapelou něco málo opět zapěla krásná zpěvačka Ana.
Jak se říká, na závěr to nejlepší, a to také přišlo. Na pódium se vrátili hudebníci z Percivalu, tentokrát se svou kapelou Percival Schuttenbach. Abych pravdu řekla, tuto kapelu jsem měla ze všech vystupujících nejvíce naposlouchanou, takže jsem se při jejich skladbách chytala nejvíce. Během večera zazněly jejich nejznámější, a troufám si říct, že snad i nejoblíbenější skladby, jako jsou „Pani Pana,“ „Rosa,“ „Satanismus“ a další. Fanoušci doslova šíleli, upřímně, on už pohled na tři krásné ženy s leckterým mužem mnohé udělá. Nálada se vyšvihla nahoru, což jedině přidalo samotné kapele, která si přízeň fanoušků doslova a do písmene užívala. Zpěvák Mikołaj byl opět oblečen v duchu lidovém, stihla jsem si všimnout, že za opaskem měl připnuty např. kuří nožky, dřevěnou lžíci a „náhrdelník“ ze skořápek vlašských ořechů.
Myslím si, že fanoušky skutečně dostali, ať už svou hudbou, dokonalý zpěvem blonďaté Joanny či vstřícným chováním. Zpěvák z Cruadalach nezapomněl podotknout, že PS jsou z Polska zvyklí na totální peklo, čehož se zúčastnění chytli, a myslím, že ukázali, že běsnění umí předvést i oni. Na závěr svého vystoupení kapela přidala ještě pár skladeb, z doslechu vím, že jedna z nich byla opět skladba „Satanismus,“ nevšední bylo, že při přídavcích měly všechny ženy z kapely na hlavách pokrývky jeptišek (mimo jiné, s touto pokrývkou na hlavě je zpěvačka Joanna vyfocena přímo na desce „Reakcja Poganska,“ kterou si bylo možné na této akci zakoupit rovněž za krásných 180 Kč).
Celkově bych celý večer hodnotila za dost vydařený. Na můj vkus dorazilo na akci poměrně málo lidí, co si budeme povídat, vždycky to může být lepší, ale i přesto si myslím, že každá kapela měla něco do sebe, něco, co večer zpestřilo. I když jsem na konci večera byla totálně vyčerpaná, nelituji, že jsem se do Brna vydala, protože akce byla dobře zorganizovaná. Tímto samozřejmě velké díky za všechny fanoušky všem organizátorům a pochopitelně i kapelám, kteří odvedli dobrou práci!