Polská agentura Hearth of Rock Agency tento podzim pořádá po evropských městech turné dvojice ruských kapel Grai a SatanaKozel nazvané Folk Metal Crusade, kdy naštěstí do svého plánu zahrnula i trojici největších českých měst. Zúčastnil jsem se jejich v pořadí druhé zastávky v České republice, a to v brněnském klubu Faval Music Circus.
Na parkoviště místa konání jsem se dostavil již po šesté hodině odpolední, a jelikož celý koncert byl prakticky avizovaný pouze skrze událost na sociální síti Facebook, zkontroloval jsem pro jistotu ještě jednou danou stránku akce. Poněkud nemile mě překvapilo, že prakticky beze slova o půl jedenácté dopoledne v den konání koncertu došlo k odebrání kapely Groza ze seznamu čtveřice účinkujících. Důvod ani oznámení této změny jsem se však v tuto dobu ještě nedočetl.
Do samotného klubu jsem se odhodlal vydat až po půl sedmé, kde jsem před vstupem potkal první dvojici účastníků. U vstupu sice v tu dobu ještě nikdo neseděl, ale jelikož jsem měl lístek zakoupený v předprodeji, neváhal jsem vkročit do útrob místností, jimiž tento večer měly znít tóny folk metalu. Poslední přípravy probíhaly v plném proudu a již se čekalo pouze na to, až se klub zaplní návštěvníky. Z důvodu výpadku kapely Groza byl začátek koncertu posunutý z původně ohlášených 19:00 hod. o hodinu později. Tuto hodinu jsem proto využil a zašel za samotnými organizátory zdržujícími se u vstupního pultu, kde jsem se dozvěděl, že Groza, která měla v rámci turné zahrát na všech třech zastávkách v České republice, odřekla svou účast teprve pár dní před těmito zastávkami z důvodu časového nedostatku na přípravu. Těžko soudit danou situaci, ale osobně si myslím, že k ohlášení změny takového charakteru mělo dojít jak ze strany kapely, tak ze strany organizátorů dříve nežli pár dní, resp. hodin před konáním koncertů.
Taktéž jsem zakoupil dvě trička obou ruských kapel (k dostání zde bylo i nové a staré album Grai), potřásl pravicí kytaristovi hvězdy večera Ruzveldovi a prohodil s ním pár slov o průběhu zatím pořádaných koncertů. To již ale odbila osmá hodina večerní, klub byl přece jen o něco plnější a na pódiu se objevila brněnská osmičlenná formace nazývající se Wolfarian. Tuto jsem sice viděl již podruhé, ale jelikož jsem ji při prvním setkání dostatečně nevnímal, prakticky jsem nevěděl, oč půjde. Nutno předem říci, že každé zboží má svého kupce a oněch kupců se v prvních řadách pódia nahromadilo vzhledem k počtu návštěvníků celkem dost. Ze strany zvukaře se, až na drobné sykavky ve výškách na začátku, zdálo vše v pořádku, ale pro mé uši zněli Wolfarian nedynamicky a utahaně. Problém spatřuji v nevýrazně znějících textech (nejspíše) v anglickém jazyce, nepřirozené návaznosti jednotlivých pasáží ve skladbách a mnohdy až přílišně dlouhých skladbách, které po čase mohou začít nudit a ztrácet právě onu potřebnou dynamiku. Dle mého skromného názoru by vytvoření českých textů dokázalo skladbám dát hlubší význam a pokud by navíc byly kratší a kompozičně jednodušší, dozajista by jejich posluchatelnost na živých koncertech mnohonásobně vzrostla. Nechci však nad Wolfarian lámat hůl zcela, jelikož kapela existuje teprve dva roky a osobně si o ní udělám úsudek až po poslechu jejich nového připravovaného alba. I přes mou možná příliš negativně znějící kritiku však dokázali Wolfarian toho večera svým vystoupením roztočit nejednu hlavu a své zastánce si v řadách posluchačů dozajista získali.
Po krátké pauze již z pódia zaznívaly tóny svolávající návštěvníky před pódium, na kterém již čekala kapela Grai v plném počtu. Zpěvačka Irina vypadala naprosto dokonale, a byť flétnistka Aliya vedle ní působila uzavřeně, i její tichá krása dozajista dokázala vykouzlit úsměv na rtech nejednoho posluchače. Jako první píseň kapela zvolila při tomto vystoupení Beard, která je zároveň i první skladbou na novém albu Mlada, které v rámci turné Grai uvedli. Během jejího hraní publikum postupně opouštěla prvotní nesmělost a přecházela tak k juchavému nadšení, které doprovázelo kapelu po celou dobu jejího vystoupení. Zvuk byl naprosto bezvadný, čisté vokály Iriny a Aliyy, jakožto i growling Yuriho, zněly jako na nahrávce, tudíž dokonale. Vystřídána byla další skladbou z nového alba, a až na jednu výjimku z předešlého alba a jednu, která ještě na nahrávkách nespatřila světlo světa, hráli Grai svou tvorbu pocházející z alba Mlada. Toto album se sice nese v poněkud poklidnějším tempu, avšak skladby hrané naživo byly dostatečně rytmické a dynamické na to, aby nenechaly publikum vychladnout. Irina uměla s posluchači výborně zacházet, avšak vzhledem k tomu, že při vystoupení Grai se v sále nacházelo cca 70 lidí, nebylo možné dav vyhecovat do těch nejvyšších otáček a udržovat ho v setrvačnosti pouze občasným roztleskáváním, jak tomu mohlo být v Moskvě a Varšavě, kde počet návštěvníků dosáhl trojciferných hodnot. I přes nižší než očekávanou účast (na facebookové události svou návštěvu přislíbilo 103 účastníků a dalších 96 ji alespoň zvažovalo) však byli Grai po každé skladbě odměněni bouřlivým potleskem, který si právoplatně zasloužili. Při skladbě Hunt se na pódium přivalila ještě dvojice hudebníků z formace SatanaKozel, aby podpořila své krajany v mužských sborových vokálech, což bylo milým zpestřením celého vystoupení, stejně jako brumle, kterou Yuri započal bonusovou skladbu z alba Mlada nazvanou Yaz‘. Po odehrání plánovaného setu se kapela odebrala do backstage a publikum ke stolům a baru.
Na řadu přišla třetí a zároveň poslední kapela celého večera – ruští SatanaKozel. I tato skupina není na hudebním poli nováčkem, již v roce 2008 vydali své první album, v roce 2010 ho následovalo druhé a začíná se proslýchat, že bychom se v dohledné době mohli dočkat třetího počinu. Při první hrané skladbě se sice zdálo, že dobrá polovina osazenstva klub opustila, ale zdání mohlo klamat. Jako mávnutím proutku z děr začali vylézat raraši, v něž se nejspíš mnozí návštěvníci během pauzy proměnili, a pod pódiem začal bublat kotel plný poskakujících a dovádějících. Kapela SatanaKozel totiž ve škatulce „folk metal“ zastupuje jeden z oněch kvítků zahrádky čertovské, jejichž skladby vás rozhodně nenechají usnout. Osobně jsem sice očekával, že pětici vystupujících bude doprovázet host hrající na některý z tradičních nástrojů, které zní z alb kapely, avšak i přes tento drobný nedostatek dokázali SatanaKozel naplnit mé očekávání a ukázat, že folk metal není jen o tančení dokolečka uprostřed rozkvetlých letních luk, jak si představují mnozí neobeznámení posluchači jiných odnoží metalové a rockové hudby. V jedenáct hodin však účinkující poděkovali publiku za podporu a představení byl konec, tudíž jsem se rozloučil se všemi, které jsem po cestě od pódia k východu potkal, a vydal se na noční dvouhodinovou jízdu do mé domoviny.
Celkově bych tuto brněnskou folk metalovou misii shrnul jako vydařenou. Jedinou vadou na kráse byl pozdě ohlášený (resp. neohlášený) výpadek kapely Groza, na kterou jsem byl osobně zvědavý. Nízká účast byla nejspíš způsobena nepříliš rozsáhlou propagací, kdy se návštěvníci mohli o turné po České republice dozvědět pouze z Facebooku (potažmo článku zveřejněném na našem portálu), což je však vzhledem k tomu, že celé turné má pod taktovkou polská agentura bez prakticky jakékoliv partnerské pomoci v daných městech, pochopitelné. Nutno podotknout, že tato akce se taktéž kryla s jinou obdobného rázu.
Fotografie poskytl Martin Kusyn (MK Fun Photography), za což mu patří mé díky.