Dying Fetus letos vydali po třech letech novou desku Reign Supreme, která je výtečná a všemi vychvalována. Jelikož je tahle kapela koncertně velmi aktivní a poslední dobou u nás hrají téměř každý rok, tak se dalo předpokládat, že přijedou představit svou novou desku i letos. Očekávání se samozřejmě vyplnilo a v neděli 7. 10. si Dying Fetus během jejich The Womb to Waste Tour našli cestu i do Prahy. Další kapela, která letos nahrála slušnou desku a rozhodla se ji po boku Dying Fetus prezentovat, byli arizonští Job for a Cowboy. Trojlístek kapel z Ameriky uzavírali Revocation, a aby toho nebylo málo, tak se na turné přidali i mladíci ze Skotska Cerebral Bore.
Po sedmé hodině se pražské Hoodoo začínalo pomalu plnit lidmi a zhruba po další půlhodině, po dozvučení a otevření sálu, začali jako první hrát Cerebral Bore. Doposud poměrně neznámá kapela, která má na svém kontě teprve jednu řadovou desku vydanou před dvěma roky. Věkový průměr členů je také dosti nízký, ale i přes tato fakta předvedli poměrně slušný masakr. Brutální death s nepřeslechnutelnými vlivy amerického metalcoru. Ovšem žádné čisté zpěvy! Těch jsme se za celý večer naštěstí nedočkali. Mikrofon u Cerebral Bore hýčká v rukou na první pohled milá a něžná slečna Simone. Když ale začne řvát, chrochtat a kvičet, tak jde první dojem okamžitě stranou. Jak jsem ji pozoroval, tak jsem si vzpomněl na Mashu z Arkony, které se Simone poměrně podobá. Jen jí teda v kolébce místo folku pouštěli Cannibal Corpse.
Jako druzí nastoupili již poněkud zkušenější Revocation. Svůj set začali poměrně thrashově, ale postupem času také přitvrdili a hlavně ukázali své hráčské umění v techničtějších pasážích. Například tapping během songu Dismantle the Dictator neměl chybu. Hráli hodně energický a i poměrně proměnlivý set, takže se člověk nenudil. Od thrash-deathových prvků až po skoro heavymetalové sólo, jako třeba v závěrečné No Funeral.
Kapela, kvůli které přišlo hodně návštěvníků, byli Job for a Cowboy. Krom toho, že v České republice doposud nikdy nehráli, tak ještě za poslední roky až na zpěváka vystřídali celou sestavu. Takže ti šťastnější, kteří je viděli například na Wackenu’08, měli tentokrát čest s téměř novou kapelou. JFAC hned na start vpálili do lidí ty nejstarší pecky. Zahráli asi první minutu songu Entombment of a Machine z EP Doom, po které následovala klipovka Embedded z první řadovky Genesis. Ze začátku měla kapela dosti špatný zvuk. Byly slyšet hlavně výšky a hlubší tóny zanikaly. Také vokál byl hodně potichu, což se naštěstí po několika minutách zlepšilo. Další skladby, které JFAC hráli, byly především z posledních dvou desek Ruination a Demonocracy. Kapele to šlapalo skvěle, technicky odehrané perfektně. Dokonce ani baskytarista Nick, kterému se utrhl popruh, nijak neotálel, položil baskytaru na koleno a s úsměvem odbrnkal zbytek setu. Dokonce si během některých songů zapnul osvětlení mezi pražci. Zpěvák Jonny také dobře zvládal své pasáže. Řval a ječel téměř tak dobře jako na albu. Dokonce i ty rychlé kousky, kde má mnoho textu, artikuloval skvěle a do toho všeho ještě stíhal chlastat z flašky nějaký, jistě nealkoholický nápoj a plivat, smrkat a dělat bordel po celém pódiu. Na závěr JFAC zahráli další starý flák z EP Doom, konkrétně Knee Deep, a jako úplně poslední zazněla Constitutional Masturbation.
Netrvalo tomu moc dlouho a hlavní hvězda večera měla nazvučeno. Hned po prvních pár tónech bylo jasné, kdo tento večer vládne. Dying Fetus hned první skladbou From Womb to Waste z nové desky nasekali předchozím kapelám na prdel. Přeci jen to jsou zrovna Dying Fetus, od kterých se většina dnešních tech-deathmetalových či deathcorových kapel inspiruje. A Dying Fetus stále dokazují, že jsou kapelou, která hrát opravdu umí a přichází stále s novými nápady. Dokonce i zvuk byl od začátku super. Sice kopáky až šíleně přebasované a umělé, ale to k hudbě Dying Fetus zkrátka patří. Hrálo se ze všech alb. Nejvíce z novinky Reign Supreme, ale zaznělo hodně starých songů a většina těch nejznámějších. Vypíchnout mohu například Your Treachery Will Die With You nebo Homicidal Retribution. Narozdíl od předchozích kapel se do sálu natlačil už poměrně velký počet lidí. Zpočátku jsem si říkal, že Hoodoo je na takovouto akci docela malé, ale nakonec přišlo lidí opravdu tak akorát, aby se sál zaplnil celý, ale nebyla z toho žádná mačkanice. Pořadatelé to odhadli opravdu dobře. Kapela hrála už téměř hodinu a blížil se konec. Na závěr jako poslední song samozřejmě Kill Your Mother, Rape Your Dog a mohlo se jít domů.
Když to shrnu, tak máme za sebou další úspěšnou deathmetalovou tancovačku. Kapely hrály dobře. Zvuk sice sem tam kolísal, ovšem nic hrozného, kvůli čemu by se muselo odejít. Délka setů kapel tak akorát, že to nezačalo nudit. První tři kapely kolem třiceti minut a Dying Fetus jako headliner hodinku. Snad bych jen pohrozil trochu na Job for a Cowboy za to, že hráli málo z Genesisu. Ale to je spíše můj problém, že mám nejraději album, ze kterého je baví hrát pouze jeden song. Možná by si zasloužili i o trochu více času, ale příště, až tu budou jako headlineři právě oni.