Na první dubnovou sobotu byl ve Zlíně a jeho Masters of Rock Café naplánovaný koncert jedné z nejznámějších zpěvaček rock metalového světa Anneke van Giersbergen. Bývalá zpěvačka kapely The Gathering, známá i spoluprací s takovými umělci a kapelami, jako jsou Devin Townsend, Anathema, Moonspell, Within Temptation a další. Na své sólové dráze vydávala desky pod hlavičkou Agua de Annique, Anneke van Giersbergen with Agua de Annique, Anneke van Giersbergen band až nakonec v roce 2013 vydala desku Drive jen pod svým jménem. S tímto albem je v současnosti na koncertní šnůře, na které ji doprovází Anna Murphy (Eluveitie) se svou debutovou sólo deskou Cellar Darling. Ve Zlíně tuto dvojici zpěvaček doplnila domácí kapela Nil v čele se zpěvačkou Hankou Kosnovskou. Sestava slibovala nejen skvělý hudební zážitek, ale i pěknou podívanou, i když spíše pro mužské oko.
Do klubu jsem dorazil zhruba deset minut před začátkem vystoupení kapely Nil a počet návštěvníků v sále mě více než šokoval. Hodně lidí klasicky postávalo, debatovalo a pilo pivo v prostoru kavárny, hlouček lidí se tísnil u dveří vedoucích do sálu a před pódiem ani živáčka, co to? Přesně v osm hodin na přeplněné pódium, kde stály instrumenty pro všechna vystupující tělesa večera, a před skoro prázdný sál napochodovali jednotliví hráči Nil. Ač nejsem velký znalec této bandy, už ze začátku mi něco nepasovalo. Sice jich bylo pět, jak jich býti má, avšak přesto bylo něco jinak. Místo dvou kytar byla na pódiu jen jedna, a k tomu akustická, a namísto druhé kytary se na pódiu objevila pěkná blondýnka s violou. Až po příchodu domů zjišťuji, že kapela je v současné době na akustickém mini tour.
Docela jsem z toho byl nesvůj, protože live videa této kapely, kterým vévodí živelnost zpěvačky, mě více než navnadila na jejich show a nedovedl jsem si představit, jak bude akustická podoba, při které kapela sedí na vysokých židlích, vypadat. První song a mé obavy byly ty tam a já nevěřícně koukal na energii, která přímo sršela z pódia. Za půlhodinku, která jim byla přidělena, odehráli písně jak z aktuální desky The Velvet Touch Of Tongue, např. Ugly, Silly, Nasty, Queen Of Make Believe, tak z desek přechozích. Hanka má opravdu skvělý a silný hlas, což dokazovala celou dobu, kdy pomalu přeřvala aparaturu. Reakce publika, které bylo s každou další minutou početnější, byla velice bouřlivá a lidé dávali kapele najevo, že je to baví. Hanka se na barové židli pořád pohupovala, poskakovala, no prostě nebyla chvilku v klidu, až jsem škodolibě čekal, kdy se ocitne na podlaze. Naštěstí se tak nestalo a koncert se nachýlil ke svému konci. Při poslední písni si Michal (bicí) přesedl zpoza soupravy na cajón a společně s kytaristou začal vyklepávat první rytmy závěrečné písně. Za mě skvělý úvod večera.
Anna Murphy je známá především pro své působení v kapele Eluveitie, ale to jí nebrání se pustiti i do vlastní tvorby, která se stala hmatatelnou díky debutové desce Cellar Darling. Annu jsem již viděl jak s Eluveitie, tak s jejím dalším projektem, na kterém pracovala v té době ještě se spoluhráčkou z Eluveitie, houslistkou Meri Tadic. Projekt nese název Ggodnr.universe!
Přiznám se, že mě její debutové album při poslechu ukázek na soundcloudu moc nebavilo (https://soundcloud.com/annamurphy), a tak se stalo, že jsem její vystoupení poslouchal z prostoru kavárny, kde jsem debatoval u piva. Co jsem zaslechl, hrála především písně z debutové desky. Složení jejího doprovodu bylo vcelku klasické, a to kytara, basa, klávesy a bicí souprava, za kterou se usadil její spoluhráč z Eluveitie Merlin Sutter. Omlouvám se, ale více Vám toho k tomuto vystoupení neřeknu.
Když se vyklízí pódium a připravuje se pro hvězdu večera, zaujímám strategicky výhodné místo, ze kterého jak uvidím na pódium, tak bude zvukově přijatelné. Žádné intro, jen se ztlumí osvětlení a na scéně se objevuje Anneke, zapojuje svou akustickou kytaru se slovy omluvy, že kvůli bolesti v krku musí upravit setlist, a začne tedy lehce akusticky a pak se přidá i kapela. Koncert začal písní od její bývalé kapely The Gathering s názvem My Electricity. Je ve skvělé náladě, když z publika slyší slovo slivovice jako reakci na její omluvu za svůj hlas, zalekne se a říká, že není až takový rocker, protože rockeři umí pít a ona moc ne, že se jí pak špatně zpívá, ale my ať si klidně dáme. Také se ptá na český výraz pro poděkování, který se pak následně snaží vyslovit, ale to „děkuji“ jí moc nejde, a když se sálem rozezní smích publika, ptá se, jestli ji onen člověk neřekl spíše výraz pro „poop“. Atmosféra je vážně uvolněná a příjemná. Její sólová akustická část trvá čtyři písně, při písní páté se k ní na jeviště přidává hráčka na klávesy a společně zahrají dvě písně. Celá tato část mě nesmírně bavila a dokázal bych si představit, že Anneke není na jevišti, ale společně s publikem sedí u ohně, hraje se na kytary a společně se zpívá. Opravdu skvělé! Ale to už se k Anneke přidává i zbytek kapely a začne pořádná show. Říkám si, že jestli si šetří své hlasivky, tak jak to vypadá, když do toho jde naplno. Její hlas je neskutečný, radost poslouchat. Set celé kapely začne písní My Mother Said z aktuální desky, ke které se jede i tato šnůra, Drive. 
Teď předběhnu a postěžuju si. Jak jsem napsal, tour se jede k aktuální desce Drive, ale z této desky zazněly pouze dvě písně (zmíněná My Mother Said a You Will Never Change) a to je málo, zvláště když deska obsahuje několik koncertních hitů, a také vzhledem k tomu, že deska Everything Is Changing z roku 2012 byla zastoupena hned čtyřmi písněmi. Z éry u The Gathering se dostalo na šest písní. Zazněl také cover písně Time After Time od Cyndi Lauper. Když se s odstupem času dívám na setlist z koncertu v Maďarsku, který byl totožný s tím zlínským, a na setlist z Polska o tři dny později, kde byla deska Drive zahrána skoro celá, dost mě mrzí, že Anneke byla sužována infekcí v krku. Na druhou stranu, bylo to něco jiného, než dostali návštěvníci jiných koncertů. Jak se koncert blíží ke svému konci, je atmosféra živelnější, a to jak na pódiu, tak v publiku a každý, kdo je v sále, si to musí náležitě užívat. Anneke je nejen skvělá zpěvačka, ale taky příjemná osoba, ze které cítíte přirozenost a laskavost na sto honů. Na oko ukončí koncert, ale ani se nestačí zavřít dveře do zákulisí a sálem se nese hlasité skandování značící lačnost po další písni.
Já osobně jsem byl s večerem spokojen. Zvukově skvělé, a co mě více než šokovalo, byl chladný vzduch v sále, zvláště pak v dubnu! Jak hodně lidí ví, buďto z vlastní zkušenosti nebo z reportů, v MOR Café bývá vesměs pěkně horko i přes zimní měsíce, ale při tomto koncertu tam bylo opravdu příjemně po celou dobu. Čím to?
Na nějaká videa z akustického tour kapely NIL se můžete podívat na YT profilu
Fotky zapůjčeny z FB profilů kapel a umělců, děkuji!