Komu není česká metalová scéna úplně proti srsti, ten se už se jménem Panychida určitě setkal. Vydání zatím poslední řadovky Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow s sebou přineslo vlnu uznání jak ze strany hudebních novinářů, tak od obeznámených posluchačů, a když hlavní poprask okolo alba utichl, mnozí si určitě položili otázku, jak západočeská smečka pohanů na svůj úspěšný počin naváže. Částečnou odpovědí je EP Woodland Journey, které vyšlo na den přesně deset měsíců od svého řadového předchůdce…
EP je co se skladby obsahu týče velmi benevolentní formát, a Panychida v případě Woodland Journey využila jeho možnosti takřka do krajnosti. Z celkového počtu dvanácti stop (za což by se nemusela stydět jakákoli běžná řadovka) jsou tři skladby zcela nové, tři starší (ale s upravenými aranžemi, texty, nebo obojím), dva kusy si na EP našli cestu z Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow v nezměněné podobě, a o zbylé čtyři posty se rovným dílem dělí živé nahrávky a cover verze. Směs je to tedy opravdu pestrá a už při pohledu na tracklist je zřejmé, že Woodland Journey může posloužit jako ideální začátek pro ty, kteří se s Panychidou setkávají vůbec poprvé. To vše je zabaleno do pohledného kabátku, který spíchla grafička Zdeňka Boušková. Přes nesporné kvality artworku se nezapře, že jeho autorka ilustruje fantasy literaturu a já osobně bych si pro účel přebalu pagan black metalového alba dovedl představit vhodnější motivy, ale tento ostudu rozhodně nedělá a navíc to není obal, co je předmětem dnešní recenze. Tím je pochopitelně samotná muzika, a aby v tom nebyl nepořádek, vezmeme to pěkně popořadě, a první na paškál přijdou tři nové skladby.
Celé minialbum otevírá těžký a zároveň nosný riff skladby Three Pillars. Netrvá dlouho, se song rozjede na plné obrátky a záhy je zjevné, v čím že repertoáru figuruje. Rychlé bicí, melodická kytarová smršť, sympaticky rozevlátý sborový zpěv a nevtíravá rozmáchlost – Panychida jak vyšitá. Jediné, co mi úplně nesedlo, byl čistý mužský vokál, při kterém jsem si představil pohoršeně hudrujícího stoletého starce (o kterém konec konců skladba pojednává). Toliko ale moje jediná zásadnější výjimka k jinak velmi zdařilé skladbě. Jakkoli je ale zdařilá, z trojice novinek mi přijde asi nejslabší, a důkazem tomu budiž hned následující Rod Havrana. Ta nejenže je, jak již název napovídá, zpívaná česky (což kvituji s povděkem a určitě bych se nezlobil, kdyby pánové do budoucna dali rodnému jazyku do kožichu trochu více, než v minulých letech), ale především je opravdu vynikající, a o ústupu z vysokého standartu kapely nemůže být ani řeč. Celá skladba je příjemně členitá, samplovaný havraní křik celku velmi vkusně přidává na atraktivitě, poklidná pasáž s šeptaným refrénem nahání husí kůži a všechno dohromady je to prostě velká pecka a jeden z mých favoritů v rámci EP. A věřte nebo ne, zanedbatelný příspěvek (dvojité „ugh“) slovutného Hoesta z norských Taake na tom nese jen zanedbatelnou roli. Trojici nových songů uzavírá takřka titulní Return from the Woodland Journey a ani ta nedělá ostudu. Tady mě sice klidnější pasáže až tak neuchvacují (navíc se při jedné z nich opět projeví onen hudrující stařík, byť tentokrát z jeho hlasu sálá namísto fatality spíše posmutnělá nostalgie), ale bohatě to vynahrazují luxusní melodie kytarových řezanic a také vynikající sólo. Není tedy třeba dodávat, že za nový materiál nezaslouží Panychida nic menšího, než zdvižený palec, a že se budoucí řadovka začíná tvářit velmi nadějně…
Toliko k novému materiálu a nyní padne pár slov na adresu přepracovaného staršího materiálu. Zde si dovolím pominout dvojici Kračunŭ a Moon, Forest, Blinding Snow, které se na EP dostaly ve stejně skvělé podobě, jakou mají na plnohodnotném albu, a také prastarý počin The Place He´s Coming from, který s novými aranžemi a Vlčákovým zpěvem funguje i po letech na výbornou, a soustředím pozornost na skladby jinačí. Chronologicky první z nich je Podŭ světomĭ dzvězdŭ, za jejímž tajuplným názvem se neskrývá nic jiného, než Deceased Under the Splendour of Stars z debutu Paganized. Pro účely Woodland Journey však skladba dostala nový text, a to prosím ve staroslověnštině. Přiznám se, že původní verzi neznám, ovšem ta staroslověnská stojí za to, a opět musím apelovat na kapelu, aby do budoucna dala přednost slovanským jazykům na úkor angličtiny. Zní to totiž vážně skvěle. A kdo by nevěřil, nechť si poslechne Báchorku. Sice je to do češtiny přetextovaná The Story (…of a Murderer) z poslední řadovky, ale v tomto případě nové provedení už tak dobrou skladbu katapultuje ke hvězdám. Poklonu zaslouží kytarista Honza Vaněk za naprosto skvostný text, který plně ožívá díky příspěvku hostující ho zpěváka brněnských Asgard, Míry Horejska. Jeho špinavý hlas a naprosto fenomenální frázování dělají z Báchorky alespoň v mých očích dalšího adepta na vrchol celého EP. Prostě skvost!
Co zbývá? Covery a živák. Abych pravdu řekl, nikdy jsem nebyl příznivcem coverů, protože co si budeme povídat – zdaleka ne vždy to dopadá dobře. Tím však nechci říct, že by Black Wings of Death od Running Wild a Posedlá od Törr zásahem Panychidy nějak utrpěly. Objektivně vzato jsou to covery slušné, a minimálně v případě Posedlé, kde se kapele podařilo přemluvit k účasti původního zpěváka Dana „Šakala“ Švarce, také zajímavé, ale vzato mojí optikou na Woodland Journey poněkud přebývají a narušují jinak celkem vyváženou a kompaktní strukturu minialba. A podobně smýšlím i o jinak veskrze povedených záznamech z pátého ročníku plzeňského minifestivalu Phantoms of Pilsen, kde si Panychida jakožto pořadatelská kapela také zahrála. To je dle mého materiál na bonusové CD nebo DVD, protože na jinak opravdu skvělém EP, jakým Woodland Journey bezesporu je, působí lehce rušivým dojmem…
Co dodat na závěr? Není moc co, protože všechno důležité už bylo řečeno. Panychida překlenula mezeru mezi dvěma řadovými alby mimořádně vydařeným EP, kde je radost poslouchat jak nové, tak ty starší, a dokonce i nejstarší věci, oblečené do nového kabátu. Woodland Journey je bez debat hodnotným zářezem do diskografie kapely, a na poličce by neměla chybět žádnému příznivci kapely, neboť i tomu má co nabídnout. Je to další důkaz, že kapela neztrácí inspiraci ani elán, a je to také příslib do budoucna. Osobně se nové řadovky nemohu dočkat od té doby, co jsem objevil Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow, a Woodland Journey mě v tomto těšení jedině utvrzuje. Dobrá práce!
01. Three Pillars
02. Rod Havrana (feat. Hoest)
03. Return from the Woodland Journey
04. The Place He’s Coming from
05. Podŭ světomĭ dzvězdŭ
06. Kračunŭ
07. Moon, Forest, Blinding Snow
08. Báchorka (feat. Míra Horejsek)
09. Black Wings of Death (Running Wild cover)
10. Posedlá (Törr cover, feat. Dan „Šakal“ Švarc)
11. Running out of Rules (live at Phantoms of Pilsen 5)
12. Beneath the Gate of Sempiternal Bliss (live at Phantoms of Pilsen 5)
Hodnocení: 8/10