K hodnocení se mi dostalo nové album od skupiny Mater Monstifera nesoucí honosný, leč i temný název Vězení bizarních bohů.
Hned na začátku se sluší pár slov o kapele. Nepředpokládám, že většina z vás o ní někdy slyšela. Já jsem je poznala právě až s nabídkou napsání recenze. Je to škoda, poněvadž Mater Monstifera si své místo v českém světě metalu dozajista zaslouží.
Skupina působí na metalové scéně už krásných 17 let. Za tu dobu vydala celkem tři desky, z nichž poslední – Vězení bizarních bohů – vyšla minulý rok. Hudebně se prezentují jako blackmetalová kapela, přičemž jejich texty se orientují ze všeho nejvíce na tematiku vampirismu a nemrtvých. Nové album tak obsahuje devět skladeb pořádné muziky.
A nyní se dostáváme už k samotnému hodnocení Vězení bizarních bohů. Hudební počínání Mater Monstifera je poměrně zdařilé. Není to sice něco, z čeho bych já osobně byla odvařená, ale na druhou stranu nemůžu říct, že bych to nedoporučovala dál. Nejsem moc příznivec „bezmyšlenkovitého mlácení“ do nástrojů, což je pro spoustu blackmetalových kapel typické, tudíž jsem ocenila barvitost a rozmanitost jednotlivých písniček alba. Leč bohužel musím konstatovat, že žádná skladba mě ve výsledku neoslovila natolik, abych ji mohla označit jako hit nebo dokonce oblíbenou.
Považuji za důležité také uvést, že taková různorodost, kterou nám Mater Monstifera představují, je až neuvěřitelná. Kapela tím na mě působí dost nevyrovnaně, jako kdyby neměla žádný styl (byť se jedná o black metal). Spíš než album od jedné skupiny bych řekla, že se jedná o tzv. „splitovou“ desku, tedy album, na jehož obsahu se podílí vícero hudebních umělců.
Abych to demonstrovala konkrétně, pojďme se podívat na některé písničky. Hned při poslechu úvodní skladby Oceán stínů mám pocit, jako kdybych si pustila něco od svých oblíbenců Insomnium. Stejně tak i v pořadí šestá písnička Sedm hříchů působí, jako kdyby vyšla z dílny uvedené finské melodeath metalové kapely. Třetí píseň alba Neskrývej tvář má zase naopak riff typický pro thrashmetalové kapely. I samotná slova tam užitá bych si spíš představovala u skupin jiného metalového ražení.
Tahle skutečnost mi přijde velmi pozoruhodná. Nechci, aby to vyznělo jako něco vyloženě negativního, proto je mojí povinností sdělit, že to rozhodně nehodnotím špatně. Je v dnešní době obtížné přijít s něčím novým, moderním a neokoukaným. Díky poslechu Vězení bizarních bohů mám naopak chuť poslechnout si i jejich předchozí alba, abych nejen zjistila, nakolik je moje teze pravdivá, ale také jak jejich hudba zněla.
Neodpustím si letmou poznámku směrem k jazyku Vězení bizarních bohů. Ačkoliv to pro někoho musí znít zvláštně, já osobně velmi oceňuji, že kapela preferuje češtinu nad dnes již zcela běžnou angličtinou.
Co říci na závěr? Vězení bizarních bohů cílí na širší publikum a rozhodně se nejedná o (ne)ortodoxní black metal, který zkousne jen vybraná část posluchačů metalu. Pokud tak máte chuť si pustit něco neznámého, neoposlouchaného nebo neobvyklého, pak nové album Mater Monstifera je ta správná volba.
