V den, kdy má svátek Martin a většina lidí se těší na první sníh či, především poslední roky, na otevření svatomartinského vína, se fanoušci melodického death metalu těšili mimo jiné i na koncert dvou silných zástupců finské scény této hudební odnože. V klubu Nová Chmelnice se totiž uskutečnil koncert Omnium Gatherum a jejich krajanů Wolfheart, doplněný německými Nothgard.
Do klubu přicházím někdy kolem čtvrt na osm, tedy asi patnáct minut před začátkem setu epického melodeathu v podání Nothgard, jenže ti už v době mého příchodu hráli. No nevadí, asi pánové chtěli věnovat svým fans více času, takže proč ne. Představili nové album Malady X, ze kterého poznávám klipové Fall Of An Empire a Epitaph. Zvukově dobré, stejně tak nasazení kapely. Je poznat, že mozek skupiny Dom R. Crey má co dočinění i s krajany Equillibrium, ty klávesové vyhrávky jsou dosti podobné. Za mě dobrý start, ač podobnou hudbu už nevyhledávám.
Tuomas Saukkonen v roce 2013 rozpustil vše, v čem měl prsty, a založil projekt Wolfheart, se kterým vydal ještě tentýž rok výborný debut Winterborn. Hutný, seversky melancholický melodeath, tak jak to snad umí jen Finové. O rok později se Wolfheart transformují do regulérní kapely, která odehrává několik desítek koncertů a k dnešnímu dni má na kontě celkem čtyři desky. Ta poslední vyšla jen pár týdnu nazpět a nese jméno Constellation of the Black Light. Z té v rámci pražského koncertu zazněly písně v podobě úvodní Everlasting Fall či Breakwater a The Saw. Obě jsou doplněny klipem a zvláště video k druhé jmenované není pro slabší povahy. Zejména pokud Vás děsí slovo dentista.
S Wolfheart jsem měl již dvakrát tu čest, a ať už to bylo vystoupení v klubu či na festivalu Brutal Assault, vždy jsem odcházel spokojený. Nedělní koncert nebyl výjimka, ba přesně naopak. Ze začátku zvukově dosti chaotické, což je pravděpodobně důsledek toho, že se zvučí až za ostrého provozu, ale po pár minutách se vše urovnalo a zvuk byl více než dobrý, byť k dokonalosti ještě něco chybělo. Tuomas a jeho parta vzpomněli na skoro všechna alba, opomenuto bylo album Tyhjyys z loňska.
Reakce obecenstva byla opravdu výborná a vstřícná, až se přiznám, že jsem podobné ovace nečekal. Celou dobu se hlasitě podporovalo, tleskalo a sem tam se roztočil i circle pit. Co si více jako kapela přát než to, že se lidi u vaší tvorby baví, a zde se jich bavil plný sál. I pánové na pódiu se evidentně bavili, basista i bubeník předváděli ukázkový headbangig, Tuomas netradičně pronesl i pár slov. Tradičně totiž s fans komunikuje právě basák Lauri. Za mě spokojenost maximální.
Omnium Gatherum je stálice finské školy death metalu. I s nimi jsem se párkrát setkal, a když vzpomenu na poloprázdný klub Fával Brně, kde před pěti lety koncertovali spolu s Mercenary, říkal jsem si, jakou základnu u nás vlastně mají. Od brněnského koncertu značně vzrostla, ač bych řekl, že řady diváků oproti koncertu Wolfheart prořídly.
I OG přivezli svou novou desku The Burning Cold, kterou provětrali pěti písněmi. Dostalo se i na dvě předchozí Beyond a Grey Heavens. Všechna tři alba řadím k výborným dílům těchto Finů. Omnium Gatherum jsou rozpoznatelní především pro zpěv jejich frotmana Jukky Pelkonena. Na jeho mručení si jeden musí zvyknout, ale jakmile se tak stane, člověk zjistí, že k jejich hudbě skvěle pasuje. Jukka taktéž neustále pobíhal na tom pidiprostoru, který jim stage poskytla. Zvukově dosti podobný scénář jako u kolegů. Začátek lehce chaotický, po čase se to srovnalo, ale dokonalost to nebyla ani zde. I přesto všechno to byl další skvělý koncert, u kterého se potil i samotný klub, a to do takové míry, že ze stropu padaly kapky vody.
Zazněly tradiční hitovky jako Frontiers, Skyline či New Dynamic, to vše doplněno o nové písně, např. Gods Go First a Refining Fire.
Povedený večír pro každého posluchače melodického metalu!