Islandský snímek Metalhead (v originále Málmhaus), který může být českému publiku znám jako Hlava plná metalu, vyhrává jednu islandskou filmovou cenu za druhou. Nyní je promítán také ve Spojených státech amerických, kde nevynechá ani newyorský Brooklyn.

Jedná se o intenzivní tragikomické drama režiséra Ragnara Bragasona, které pojednává o ztrátě, víře, vykoupení, skupinách Megadeth a Judas Priest. Film nás vrací do 80. let a seznamuje s mladou dívkou Herou, která truchlí nad svým zesnulým bratrem, jenž obdivoval heavy metalovou hudbu. S jeho smrtí se nedokáže vyrovnat a dává si ji za vinu. Hera žije se svými rodiči v odlehlé komunitě uprostřed islandské farmy a její každodenní rutina na vsi, kde dojí krávy, kydá hnůj a čistí maso na jatkách, kontrastuje se snem stát se rockovou hvězdou. O deset let později se mladá Hera promění v sexy hudebnici oblečenou do černé kůže. Na prsou tričko Slayer, v rukou kytara po mrtvém bratrovi a v hrdle hněv, který vyje do prázdné stodoly plné krav, obklopené holou zimní planinou. Vysvobodit ji může mladý neortodoxní kněz či platonická láska ke svému starému dobrému příteli…

Jak dopadne drama z části inspirované pálením kostelů norskou black metalovou scénou? Zkuste se podívat.


Vítěz 8 kategorií islandské filmové tvorby roku 2014.plakat-1378151401

1) Herečka roku (Thora Bjorg Helga)
2) Vedlejší herec (Ingvar Eggert Sigurðsson)
3) Vedlejší herečka (Halldóra Geirharðsdóttir)
4) Nejlepší střih (Valdís Óskarsdóttir)
5) Nejlepší kostým (Helga Rós Hannam)
6) Nejlepší hudba (Pétur Ben)
7) Nejlepší make-up (Steinunn Þórðardóttir)
8) Nejlepší zvuk (Huldar Freyr Arnarson)


Nominován byl mimo dalších osmi islandských ocenění také jako „nejlepší severský film“ na filmovém festivalu v Götenburgu či na mezinárodním festivalu v Santa Barbaře.


 

O autorovi

Šéfredaktor

Z nesčíslných paprsků slunce prodralo se smaragdovým listovím vzpřímených bříz na pravém břehu vánkem zčesané vizovické lučiny, chvíli si pohrálo po zaprášené, stářím i bujarými večery rozpráskané stěně postaršího domu a vniklo pak nečistou okenicí, mezi vrásčitými listy květiny, jež před nedávnem zahájila svůj krutý zápas smrti, až k mé lóži a s vášnivou hrdostí tak probudilo má těžká víčka. Procitnuvši z nejhlubších snů vlažného rána těžkopádně usedám na přistavěné štokrle, nacházejíc se vprostřed chladně nevlídné mramorové lodžie, kde uvědomiv si, co touhou mou jest, oblékám šat a vydávám se na spletitou pivní cestu romantika.

Související příspěvky

[fbcomments]

Pokračováním v procházení tohoto webu souhlasíte s používání cookies. více informací

Náš web (stejně jako téměř všechny ostatní) využívá k různým funkcím cookies. Díky nim děláme web lepší. Pokud máte ve svém prohlížeči cookies zapnuté a budete pokračovat v prohlížení Orbis Metallum, tak s tímto faktem souhlasíte.

Zavřít