HeidenFest je putovní jednodenní festival kapel koketujících se škatulkou folk, pagan a viking metal. Organizátoři letošního ročníku, jehož line-up byl tvořen kapelami Ensiferum, Turisas, Equilibrium, Suidakra a Frosttide, nezapomněli při plánování cesty ani na Českou republiku a udělali zastávku ve Zlíně v MOR Café dne 2. října 2013.
Jako první bych se rád omluvil vám, celé kapele Frosttide, za svou neúčast při vašem setu, ale pracovní povinnosti mi bohužel nedovolili tam být. Na druhou stranu, když jsem si vás pouštěl na YT, moc jste mě nebavili…
Milá Suidakro, Váš set stíhám jen tak tak, přesněji poslední dvě písně (March of Conquest a Warnutes), ale musím říci, že jste mě i za tu chvilku stihli parádně pobavit! Viděl jsem vás prvně, ale pokud se někdy budeme nacházet na stejné akci, rád se podívám znova.
S vámi, Equilibrium, jsem se setkal již dříve, vzpomínáte? Prvně to bylo na podobné akci ve Zlíně a druhé setkání proběhlo na Metalfestu v Plzni, kde jste mě moc nenadchli. Ovšem vaše středeční vystoupení ve mně zanechalo hodně pozitivních dojmů. Mělo to spád, hráli jste mé oblíbené skladby, vypíchnu úvodní Blut im Auge a za ní následující Der Sturm, které to parádně odstartovaly, kotel pod vámi se točil v pěkných otáčkách. Sice bych být vámi vynadal tomu člověku, který měl na starost pouštění samplů do reprobeden, protože ty lehce přebíjely ostatní nástroje, ale jinak zvukově hodně dobré. Mé oči nejčastěji spočinuly na Sandře, které to v těch šatech hodně slušelo! Měl jsem nutkání si také skočit do kotle, abych se na ni mohl podívat z blízka. Toto nutkání gradovalo hlavně u závěrečné Unbesiegt, kde vyšší hlasitost samplů byla paradoxně ku prospěchu věci, protože ta „klávesová“ linka opravdu člověka nutí si zaskákat, ale věci po kapsách, u kterých jsem se bál, že je ztratím, toho nutkání zažehnaly. Skvělý závěr, kdy paří celý klub a kapela předvádí svou nacvičenou sestavu běhání po podiu. Tak to má být, díky za to! Sice škoda že nepadlo vysvětlení, proč je s vámi na podiu místo Reného Berthiaumena Arkadius „Akki“ Antonik ze Suidakry, ale to jsou maličkosti.
Na vás, pánové z Turisas, čekal nelehký úkol. Jednak proto, že vaše nová deska je pro mě obrovské zklamání, stejně tak jako odchod Netty. Ne kvůli ní samotné, ale kvůli akordeonu, který měla na starost, a jeho nahrazení klávesami, které starší písně sice nekazí tak, jak jsem čekal, ale pořád to není to pravé ořechové, co známe z desek. A také proto, že před vámi hrající Equilibrium nastavili laťku hodně vysoko. Když jste spustili úvodní For Your Own Good, bál jsem se, co to se mnou udělá. No, sice jsem zůstal v sále a poslouchal, musím se však přiznat, že to bylo se sebezapřením. Vše ale bylo napraveno následující A Portage to the Unknown. Sice klávesy, jak už jsem psal výše, nenahradí akordeon, ale i přesto jsem si song náležitě užil. Mathias zpíval skvěle, sice v závěrečné Stand Up and Fight zbytečně tlačil na pilu, což lehce píseň v mých uších kazilo, ale jinak bez námitek. Možná snad příště více pohybu. Je jasné, že Jaakko a Robert toho za svým instrumentem moc předvádět nemohou, i když Jaakko si s paličkami vyhrával. Ale přední řady byly dosti statické, nejvíce tam toho naběhal Olli, který si tak asi vynahrazoval svou občasnou nepřítomnost na podiu. Naše první setkání z festivalu Brutal Assault z roku 2011 to nepředčilo, hlavně ty nové písně mě opravdu nebavily, ale až takový průser to taky nebyl a přiznám se, že jste mě překvapili. Možná nebýt skvělého výkonu kapely před vámi, vyznělo by to ještě lépe.
Ensiferum, my jsme se viděli již několikrát, pokud dobře počítám, tak toto bylo naše sedmé setkání a ani z jednoho jsem nebyl totálně odvařený. Na festivalech to skřípalo kvůli zvuku, jindy mi naopak neseděl výběr skladeb, ale na středeční party ve Zlíně jste mě dostali. Po cestě do Zlína jsem v paměti šátral, jestli jsem od vás někdy slyšel píseň Into Battle a mám za to, že ne. A co uděláte vy? Touto písní otevřete svůj set. Čtete mi myšlenky, nebo co? Ale díky za to! První plusové body pro vás za aktualizovaný setlist. Sice v něm zůstaly hity Burning Leaves, In My Sword I Trust a Unsung Heroes z aktuální desky
, ale vynechání Iron mě příjemně překvapilo, hlavně když jste set ukončili velice vtipně písní Bamboleo s těmi mexickými „óbrklóbrcy“, skvělý tah. Jediné, co mi ze všech vašich koncertů zůstává v hlavě na delší čas, je řádění a neskutečná energie, kterou na podiu rozdává Sami, jede snad na něčem? Protože pokaždé, když ho vidím na podiu, je jak utržený ze řetězu a tím svým pádlem by mohl odpádlovat s celým drakkarem sám přes Atlantik. Ale Marcus nezůstal pozadu, jeho „opičárny“ jsou také zpestření vystoupení. Chci vám říci, že to bylo asi to nejlepší, co jsem od Vás viděl. Petrimu to dobře zpívalo, zbytek mu dobře sekundoval v doprovodných zpěvech, zvukově na dobré úrovni, výběr písní potěšil, takže to celé pěkně sedlo do mého momentálního rozpoložení.
Jinak to v MOR Café byla klasika, horko a dobrý zvuk, lidí akorát, ale čekal jsem jich více. Přeci jenom všechny přítomné kapely jsou dosti populární. Možná za to může fakt, že Ensiferum jsou tu častěji, než by bylo vhodné, Turisas s novou deskou moc nezabodovali a Equilibrium tak početnou základnu fanoušků asi nemají. Tak jako tak se akce myslím vydařila, ale pro příště bych být pořadateli zkusil sáhnout i po jiných kapelách, které hrají folk/pagan a já nevím co ještě metal, a netočit dokola ty samé, byť osvědčené kapely.
Setlisty:
Ensiferum
Turisas
Equilibrium
Suidakra