Occupy Europe 2012 + Burning Winter Tour
V pondělí 13.2. si v pražském klubu Black Pes udělalo zastávku hned několik deathmetalových kapel z celého světa. Byli jsme za to vděční tomu, že si zde našla cestu dvě turné, která se v České republice spojila a zahrála společně. Occupy Europe 2012, na kterém Američané Origin hrají spolu s Psycroptic, Leng Tch’e a Ite Missa Est, a také Burning Winter Tour, které jedou Novozélanďané Ulcerate spolu se Svart Crown. Buď se jedná o kapely, které mají na poli technického death metalu velice důležité postavení, anebo ve své tvorbě míchají death metal s dalším vlivy. Zkrátka pro fanoušky death metalu povinná účast, které dozajista nikdo nelitoval.
Díky velkému počtu kapel byl začátek koncertu stanoven už na 17:30. Docela nezvyklý čas a opravdu šlo vidět, že to dosti lidem nevyhovovalo. Já výjimečně dorazil na místo konání i trochu s předstihem, abych viděl celou show, ale brzo jsem zjistil, že by se nic nestalo, kdybych měl malé zpoždění. Kapela Ite Missa Est měla prý během turné nehodu, a tak pro ně turné předčasně skončilo. Každopádně vše zlé je k něčemu dobré a naštěstí pro opozdilce se začátek koncertu posunul až na šestou hodinu.
Před tím, než začali hrát zahraniční hosté, tak na pódium přišli čeští Heaving Earth z Prahy. Odehráli si svých pár minut v ještě dosti prázdném klubu, jelikož i po posunutém začátku moc lidí nedorazilo v čas. Sice už to nějaký ten pátek je, co jsem je viděl naposled, ovšem i přes to jsem zaregistroval změnu zpěváka. Místa za mikrofonem se ujal Michal z Brutally Deceased. Na české poměry slušný death metal, akorát to jako první kapela tradičně odnesli na zvuku.
Jako druzí nastoupili Belgičané Leng Tch’e. Během jejich vystoupení jsem měl docela smíšené pocity. Určitě bych lhal, kdybych tvrdil, že se mi nelíbili, to ne. Jejich show měla koule, bylo to chytlavé a docela mě to bavilo, jen tu byl malý problém. Krom toho, že mají nového bubeníka a i zpěvák před pár lety změnil barvu pleti, tak i trochu změnili styl. Ano, byl to pořád trochu ten death-grind, na který jsme od nich zvyklí, ovšem už se do toho začal dost míchat metalcore, hardcore a podobné styly. Ty kytarové rify mi nepřišly natolik zajímavé, jako když jsem je viděl dříve ještě se starým světlejším zpěvákem. Ony ty velké změny v sestavě prostě vždy něco se stylem kapely provedou. Výkon kapely byl ovšem hezký, jen mi připadalo, že se bubeník vzadu trochu nudí a docela mi vadilo, když zpěvák, který mimo jiné zvládá vokály skvěle, řekl podesáté fucking Czech Republic a podobné hlášky. To by si pro příště mohl odpustit.
Na následující Svart Crown, kteří s sebou dovezli i trochu zla, díky stylovému rozmezí mezi black a death metalem, jsem se velmi těšil. Měl jsem tu čest je vidět již na Brutal Assaultu, kde hráli na pařícím slunci, a tak jsem si je chtěl užít pořádně ve tmě. No, nebudu chodit okolo horké kaše a rovnou ze začátku vám povím, že jsem si je moc neužil. Francouzští Svart Crown měli totiž nejhorší zvuk z celého večera. Za tohle se na pána zvukaře budu zlobit asi ještě velmi dlouho. Jediné, co šlo pořádně slyšet, byly totiž kopáky, jedna kytara a vokál, který ovšem nepatřil frontmanovi. Procházel jsem se po celém klubu a snažil najít aspoň místo, kde bude ten zvuk celkem poslouchatelný, ale nedalo se. Vydržel jsem tři skladby a musel jsem se přesunout na pivo skoro se slzami v očích. Holt ani tentokrát jsem si Svart Crown pořádně vychutnat nemohl. Ke konci setu jsem si řekl, že jim dám ještě šanci a šel jsem zpátky do sálu. Zvuk se sice drobátko vylepšil, ovšem pořád žádný zázrak. Opravdu, tak špatný zvuk jako během setu Svart Crown jsem už dlouho neslyšel.
Naštěstí konečně, konečně přišla kapela, která mě dokázala příjemně pohladit na srdci a zahrát tak, abych si to náramně užil. Mám na mysli Ulcerate z Nového Zélandu. Ti hned, jak se objevili na stage, tak bylo jasné, že nastane peklo. Tato čtveřice vytvořila naprosto zlou atmosféru a bylo jedno, jakou barvou na ně reflektory svítí. Ať už na ně zářila démonická rudá, modrá či jakákoli jiná barva, tak to bylo ohromné a skvělé. Perfektní mix technického death metalu s avantgardními kytarovými postupy a kolikrát až post-rockově znějícími pasážemi všechny dotyčné drtil největší silou. Opravdu to bylo skvělé, během jejich setu jsem se na vše ostatní vykašlal a plně si ten jejich temný orchestr užíval. Death metaloví Deathspell Omega, ano, takhle bych Ulcerate označil asi nejlépe, ta disharmonie a nenávist v hudbě, kterou ještě umocňoval mocný growl. Oni se Ulcerate nějakou tou inspirací od Deathspell Omega asi moc netají, jeden člen na sobě dokonce jejich triko měl oblečené. Jediné, co bych jejich vystoupení mohl vytknout, je délka. Tak skvělá věc si prostě zaslouží více než půl hodiny a čtyři skladby. I když ono to ukončení impozantním songem Everything Is Fire pohřbilo vše dotyčné tak, že kdyby hráli dále, tak by to bylo už asi zdraví nebezpečné. Jeden z nejlepších deathmetalových koncertů, které jsem kdy viděl.
Pátí v řadě hráli australští Psycroptic. Ti jsou velmi známí svými technickými výkony. Kopáky sypaly téměř bez přestání ve velmi vysoké frekvenci, struny se nepřestávaly vlnit a prostě palba od začátku do konce. Ovšem co o Psycroptic mnoho lidí před koncertem nevědělo, bylo to, že s nimi momentálně naživo zpívá Zdeněk Šimeček z české kapely Godless Truth. Bylo docela zajímavé sledovat výraz některých lidí, když poprvé promluvil česky. K setu Psycroptic jinak nejde moc co psát, jak už jsem zmínil, technicky dobře zahrané, pěkné breaky, Zdeněk naživo zvládal jak staré, tak i nové songy taky fajn. Co dál dodat? Snad jen vtipnou poznámku, když Zdeněk spadl poté, co jej kytarista Joe shodil a okomentoval to, že je to 1:1, jelikož on shodil nedávno Joea.
No a na závěr headliner, jak má být. Samozřejmě Origin všichni znají a moc dobře ví, čeho jsou schopni. Kdo je už někdy naživo viděl, tak mi dá jistě zapravdu, že tihle hoši z Kansasu dovedou naživo předvést tak brutální nářez, který nenechá nikoho klidným. No a tentokrát? Bylo by asi trapné, kdyby jejich koncert byl výjimečně špatný, že ano? Předloni na Brutal Assaultu to byla naprosto šílená jízda a stejně tak i teď. Opět šílený nášup, jak jsme od nich zvyklí. Origin jsou zkrátka jedna z nejlepších technických brutal death metalových kapel už nějakou dobu. Poslední dobou se u nich stále mění post zpěváka (v roce 2010 odešel James, který byl nahrazen Maniacem a od loňského roku je s nimi Jason). Uvidíme, jak dlouho se s nimi Jason udrží, snad to bude déle než rok. Ovšem ony změny vokalistů nejsou rozhodně nic, co by Origin dělalo problém stále koncertovat o sto šest. Navíc zpěvák samozřejmě nepěje sám, ale je doplňován jak kytaristou Paulem, tak i basákem Mikem. Jediný, kdo z kapely nezpívá, je kupodivu bubeník John, který kdyby měl při těch šílených palbách, co hraje, ještě vydat hlásku, tak se udusí, protože by nestíhal dýchat. Celkově technický výkon kapely byl na jedničku jako vždy. Nejen bicí skvělé, ale i kytara a o Mikovi a jeho dráždění baskytary se není třeba zmiňovat. Krom toho, že to žilo nahoře na pódiu, tak to konečně začalo vřít i dole pod ním. Fanoušci samozřejmě utvořili kotel, začalo se skákat z pódia, což se teda Jasonovi líbilo, a dokonce přemluvil i jednu slečnu, aby si skočila. Pořádná šílenost, na kterou jsme od Origin zvyklí.
A abych to nějak krátce shrnul. Opět vydařená akce se spoustou skvělých kapel. Hudební výkony super, jen ten zvuk na Svart Crown bych poprosil, aby byl příště lepší a rozhodně delší čas pro Ulcerate. Také by to chtělo před startem koncertu aspoň na chvíli zapnout topení, protože než se to v klubu začalo trochu více hýbat, tak to bylo opravdu na zmrznutí a člověk sledoval více kouř (ale ne ten cigaretový), který mu jde od pusy, než to, co se děje na pódiu. A krom sledování vystoupení jsem si také příjemně popovídal s Ulcerate o metalu na Novém Zélandu a v Austrálii a o tom, jak jejich jméno správně vyslovovat, jsou to fajn chlapi. Dobrý to koncert, snad se za námi Origin, Ulcerate a další zase brzy přijedou podívat. Chodit na takovéto koncerty je vždy radost.